TIPY NA VÝLET 

První zmínky o hostinci jsou z roku 1891, kdy jej koupil jako domek hostinský a řezník Anton Ettel. Hostinec byl postupně rozšiřován až do původní čelní části založené roku 1927. Do současné podoby byl hotel dostavěn po padesáti letech. Před hotelem Morava se dáme po žluté značce do prava kolem hřbitova. Hřbitov byl za minulého režimu zpustlý, nyní již je renovován a opět funkční. Po levé straně mineme moderní penzion "Duha" a stoupáme stále po žluté značce. První kilometr od hotelu je stoupání poměrně strmé, ale krásný výhled do údolí Dolního Dvora stojí za to. Horizont uzavírá hora Zvičina (620 m). Od kraje lesa je stoupání již mírné po svážné cestě lesem až na Hanapetrovy paseky. Zde je možno v penzionu "Modrý" získat občerstvení. Na Hanapetrových pasekách se do roku 1898 těžila železná ruda. Pozorný návštěvník si důlních markantů povšimne. Odtud máme dvě možnosti dalšího postupu. Buď po zelené strmější, ale podstatně kratší cestou do Rudolfova a nebo pokračovat dále do prava po horské asfaltce přes Kotelní boudu a Rudolfov zpět k hotelu Morava.

Po žluté značce budeme směřovat ke středu obce. Nedaleko pod hotelem Morava uvidíme dřevěnou roubenku, která fungovala v r. 1803-1808 jako triviální škola pro 9 dětí. Dále dojdeme do středu obce, kterému vévodí kostel sv. Josefa postavený v letech 1802-1806. Na kostel je instalována nová zvonkohra, která má 11 zvonů o váze 4-89 kg. Zvonkohra hraje v 10.00 a v 17.00 hodin čtyři melodie, které se každých čtvrt roku obměňují. Ve sváteční dny je zvonkohra provozována ještě ve 12.00 hod. Před kostelní zdí se nachází socha patrona sv. Josefa. Na bývalé faře nyní poštovním úřadě stojí za povšimnutí deska vestavěná ve zdi mezi okny. Tato označuje vodní stav 3.7.1900 při veliké povodni. Obec jako taková je datována již od roku 1601. Odtud odbočíme doprava proti toku Klínového potoka. Po 10 m jej přejdeme po betonovém mostě a dáme se po neznačené šikmé cestě do stoupání. Stoupáme po úbočí Vápenice (786 m.n.n.). Po hodinovém stoupání přijdeme do sedla mezi Vápenicí a Strážnou hůrou (825 m). Z tohoto místa vidíme před sebou panorama celého Podkrkonoší v popředí s Vrchlabím (456m), jižní horizont uzavírá hora Zvičina (620m). Po úzké asfaltové silničce se dáme doprava a po chvíli se nám objeví dominanta Liščí hory (1363 m) s celým dolnodvorským údolím. Po půl hodině chůze dojdeme do horské obce Strážné. Obec leží v horském sedle mezi Strážnou hůrou a Herlíkovickým Žalým (958m). Západním směrem vidíme Přední Žalý s rozhlednou (1019m) a pod ním labské údolí. Po případném občerstvení (restaurace, cukrárna) pokračujeme obcí po mírně klesající silnici na křižovatku ke Hříběcím boudám. Odbočíme doprava směrem zpět k Dolnímu Dvoru. Vyplatí se udělat asi třistametrovou odbočku na Hříběcí Boudy, kde stojí za shlédnutí bývalý jámový mramorový lom. Těžba zde skončila v 50. letch a nyní je to lokalita několika druhů vzácných krkonošských rostlin.

Po žluté značce budeme směřovat ke středu obce. Nedaleko pod hotelem Morava uvidíme dřevěnou roubenku, která fungovala v r. 1803-1808 jako triviální škola pro 9 dětí. Dále dojdeme do středu obce, kterému vévodí kostel sv. Josefa postavený v letch 1802-1806. Na kostel je instalována nová zvonkohra, která má 11 zvonů o váze 4-89 kg. Zvonkohra hraje v 10.00 a v 17.00 hodin čtyři melodie, které se každých čtvrt roku obměňují. Ve sváteční dny je zvonkohra provozována ještě ve 12.00 hod. Před kostelní zdí se nachází socha patrona sv. Josefa. Na bývalé fařenyní poštovním úřadě stojí za povšimnutí deska vestavěná ve zdi mezi okny. Tato označuje vodní stav 3.7.1900 při veliké povodni. Obec jako taková je dotována již od roku 1601. Dále pokračujeme po žluté značce po mostě přes Klínový potok na Zimní stráň, kde asi po jednom kilometru navazuje na modrou značku od Tetřevích bud. Odtud pokračuje nenáročnými lučními enklávami po úbočí Vápenice (786 m.n.m.). Cestou je pěkný výhled na celé lánovské údolí, který uzavírá na horozontě hora Zvičina (620 m.n.m.). V bažinách jsou i hnízdiště čápa. Po jedné a půl hodině volné chůze dojdeme do města Vrchlabí, pod jehož panství patřil i Dolní Dvůr.

Cílem naší dvouhodinové procházky bude Zlatý mlýn. Vyjdeme po asfaltové silnici proti proudu Kotelského potoka. Před sebou vidíme masiv Liščí hory (1363 m), která vévodí Dolnímu Dvoru. Vlevo od vrcholu je Dvorská bouda. Kousek za značkou ukončující obec býval po lévé straně železný hamr (hrudkovna) pracující do roku 1898. První zmínky o těžbě železné rudy se datují do roku 1629. Pouze v Rudolfově bylo v 17. století zaměřeno 11 důlních děl. Dojdeme na křižovatku se zelenou z Hanapetrových pasek a odbočíme po ní do prava směrem na Tetřeví boudy. Mineme po levé straně Godrovy domky a po dalším vstupu do lesa se nalézáme v další, starší důlní oblasti. V těchto místech byla těžba zlata. Na levo nahoře uvidíme Zvoničku, která se jediná zachovala. Po dvaceti minutách chůze dojdeme ke Zlatému mlýnku, kde se údajně mlela zlatá ruda. První písemně dochované zmínky jsou z roku 1738. Později byl objekt přestavěn na hostinec a působí s menšími přestávkami dodnes. Ve stylovém prostředí zde můžeme dostat vynikající občerstvení. Jestliže si chceme naši procházku ještě asi o hodinu prodloužit vystoupáme po cestě asi 100 m a dáme se opět po asfaltce zpět do leva kolem Zvoničky a Kotelní boudy zpět do Dolního Dvoru.

Po žluté značce budeme směřovat ke středu obce. Nedaleko pod boudou Morava uvidíme dřevěnou roubenku, která fungovala v r. 1803-1808 jako triviální škola pro 9 dětí. Dále dojdeme do středu obce, kterému vévodí kostel sv. Josefa postavený v letech 1802-1806. Na kostel je instalována nová zvonkohra, která má 11 zvonů o váze 4-89 kg. Zvonkohra hraje v 10.00 a v 17.00 hodin čtyři melodie, které se každých čtvrt roku obměňují. Ve sváteční dny je zvonkohra provozována ještě ve 12.00 hod. Před kostelní zdí se nachází socha patrona sv. Josefa. Na bývalé faře nyní poštovním úřadě stojí za povšimnutí deska vestavěná ve zdi mezi okny. Tato označuje vodní stav 3. 7. 1900 při veliké povodni. Obec jako taková je dotována již od roku 1601. Pokračujeme vlevo kolem obchodu směrem na Lánov až k první autobusové zastávce. Tady najdeme modrou značku vedoucí od Vrchlabí, po které se vydáme šikmo zpět po uzoučké asfaltce. Mineme několik chalup zvaných Hádek a dojdeme k oboře. Zde se v zimě schází na krmení 30-40 ks vysoké zvěře. Úzkým údolím vystoupáme strmě do výšky 1000 m na Rejdiště. Cestou mineme několik bývalých vodojemů lánovského vodovodu, nyní již nefunkčních, postavených někdy ve 30. letech. Zde se nám nabízí možnost pokračovat po modré na Hrčířské Boudy, anebo odbočit na žluté značení přímo na Tetřeví Boudy. Zacházka na Hrčířské Boudy ev. na Bobí louky s výhledem na Pec pod Sněžkou zabere asi jeden a půl hodiny času. Občerstvit se je možno na Bobích loukách. Z Tetřevích bud je možno sestoupit po zelené ke Zlatému mlýnu a do Dolního Dvora. Pamětihodnosti viz. Dolní Dvůr - Zlatý mlýn. Z toho poměrně náročné stoupání 2,5 hodiny. Ve hřebenové části je možno výlet několika způsoby prodloužit.

Po žluté značce budeme směřovat ke středu obce. Nedaleko pod hotelem Morava uvidíme dřevěnou roubenku, která fungovala v r. 1803-1808 jako triviální škola pro 9 dětí. Dále dojdeme do středu obce, kterému vévodí kostel sv. Josefa postavený v letech 1802-1806. Na kostel je instalována nová zvonkohra, která má 11 zvonů o váze 4-89 kg. Zvonkohra hraje v 10.00 a v 17.00 hodin čtyři melodie, které se každých čtvrt roku obměňují. Ve sváteční dny je zvonkohra provozována ještě ve 12.00 hod. Před kostelní zdí se nachází socha patrona sv. Josefa. Na bývalé fařenyní poštovním úřadě stojí za povšimnutí deska vestavěná ve zdi mezi okny. Tato označuje vodní stav 3.7.1900 při veliké povodni. Obec jako taková je dotována již od roku 1601. Odtud odbočíme do prava po asfaltové silnici Luisiným údolím asi 1,5 km. V tomto údolí bylo na počátku 19. století několik papíren a brusíren dřeva, jejichž zbytky jsou dosud patrné. V místě, kde se silnice ostře lomí do leva, byla 18. století železná huť a hrudkovna. Dosud je znatelná po levé straně zřetelně černá půda (dř. uhlí). V tomto místě opustíme silnici a budeme pokračovat romantickým údolíčkem podél Husího potoka po modré značce. Po několika stech metrech opustíme silničku a necelou hodinu budeme mírně stoupat na Hříběcí Boudy. Za vyústěním cesty na horskou silničku se nachází opuštěný mramorový jámový lom. Těžba zde skončila v 50. letech. Vytěžený materiál byl odvážen štolou do prostoru křižovatky ve Strážném. V současné době se zde vyskytuje několik druhů vzácných chráněných rostlin. Zde máme možnost seběhnout na tuto křižovatku a údolní silnici se vrátit do Dolního Dvoru. Po horské silničce se dáme vpravo, projdeme enklávu Hříběcích bud (možnost občerstvení v pensionu Klecanda) a pokračujeme po zeleném značení. Po několika stech metrech odbočíme vlevo, kde po několikaminutovém mírném stoupání jsme na Husích Boudách. Při pohledu zpět uvidíme sedlo obce Strážné a obzor uzavírá Přední Žalý rozhlednou. Po přejití Husích bud dojdeme k lesnímu pomníčku, který je nejvyšším bodem dnešního putování. Pomníček je postaven na památku lesnické exkurze v roce 1906. Říká se, že v blízkosti byl pytláky zastřelen hajný. Odtud budeme sestupovat po luční ploše Hanapetrovy paseky. Před sebou uvidíme na druhé straně údolí Tetřeví boudy. Cestou si povšimneme zbytků důlní činnosti prakticky z let 1629-1898, kdy se tady těžila železná ruda. Zpracovávala se v hrudkovně v Rudolfově. V roce 1829 zde bylo 1 domů sincerely 86 obyvateli. Uprostřed sestupu se můžeme rozhodnout, buď pokračovat po zelené strmějším sestupem na silnici do Ruddoplfova, anebo odbočit na pohodlnější příjemější žlutou značku, která nás rovněž dovede do Dolního Dvoru.

Dolní Dvůr (600 m.) - Zlatý mlýn (900m) - Tetřeví boudy (1020m) - Hrnčířské boudy (1059m) - Liščí hora (1363m) - Bufet Na rozcestí (1350m) - Dvorská bouda (1311m) - Dolní Dvůr (600m).

Autobusem do Špindlerova Mlýna a na Špindlerovku (1198m). Odtud cestou česko-polského přátelství na Obří boudu. Z této cesty je nádherný výhled do Jeleniogorské kotliny v Polsku. Z blízkosti bývalé Obří boudy jsou vidět jediná dvě ledovcová jezera v Krkonoších. Odtud zpět po české straně na Luční boudu (možnost občerstvení) cca 1400m.n.m. - do sedla mezi Studničnou a Luční horou (1431 m). Zde je kaplička symbolicky věnovaná obětem hor. - Výrovka (1363m) - Bufet Na rozcestí - Dolní Dvůr.

Autobusem do Špindlerova Mlýna (780 m) - sedačkovou lanovkou na Pláň (1190) - Klínové boudy - Bufet Na rozcestí (1350m) - Dolní Dvůr.

Autobusem do Jánských lázní (641m) - Lanovkou na Černou horu (1299m - odtud na Bobí louky (1066m) - Liščí hora (1363m) - Bufet Na rozcestí, Dolní Dvůr.

Autobusem do Pece pod Sněžkou (850 m) - Obřím dolem na bývalou Obří boudu (1395 m) a Sněžku (1603 m) - Luční bouda - Kaplička - Vývorka - Bufet Na rozcestí - Dolní Dvůr.